Složení potravin – Bílkoviny

Jídlo se tedy skládá z živin. Ty lze dělit několika způsoby. Základní rozdělení je na makroživiny a mikroživiny.

Makroživiny jsou bílkoviny, sacharidy a tuky (denní příjem makroživin se udává v řádech gramů).

Mikroživiny jsou vitamíny, minerální látky, stopové prvky a enzymy (denní příjem mikroživin se udává v řádech mg (miligramů) nebo µg (mikrogramů)).

Makroživiny

Bílkoviny

Bílkoviny, odborně proteiny, jsou základní látkou jakéhokoliv živého oraganismu. Je to stavební hmota všech tkání. Krom toho, že jsou základní stavební hmotou, tak se mimojiné dále podílejí na udržování tělesné tkáně v dobrém stavu a zajišťují zdraví celého organismu.

 

Proteiny jsou tvořeny aminokyselinami,  které se dělí na tzv. esenciální a neesenciální. Esenciální, neboli nezbytné, jsou takové aminokyseliny, jenž si tělo neumí vytvořit samo a tudíž je nutné přijímat je ve stravě. Neesenciální si naopak tělo dokáže vytvořit samo. Na základě tohoto se pak bílkoviny dělí na plnohodnotné a neplnohodnotné, tj. na bílkoviny, které obsahují všechny nezbytné aminokyseliny a na bílkoviny, které postrádají některé z esenciálních aminokyselin.

AMK

 

Jak vlastně probíhá syntéza bílkovin (proces, ve kterém se tvoří bílkoviny z aminokyselin) v našem tělě?

Makroživiny se z přijímané potravy v průběhu trávení štěpí na jednodušší látky, takže bílkoviny se štěpí na aminokyseliny a tělo si pak podle potřeb „postaví“ bílkoviny, jaké potřebuje a to tím, že proběhne syntéza všech aminokyselin potřebných pro vytvoření požadovaného typu bílkoviny (bílkovinu tvořící svalovou tkáň, jaterní tkáň, kůži, atd.).

Pokud se do organismu nedodají plnohodnotné bílkoviny obsahující všechny esenciální aminokyseliny, pak je zpomalena či úplně zastavena syntéza bílkovin důležitá pro tvorbu hormonů, enzymů, protilátek, krve, svalů, kůže, kostí a dalších tkání.

Každá aminokyselina, která není v krátkém čase použita, nemůže být uchována pro pozdější využití. Nevyužité aminokyseliny jsou pak dopraveny do jater, kde se přemění na glukózu (zdroj energie) a odpadní látky, které tělo vyloučí v moči (tento proces se nazývá glukoneogeneze, což je proces tvorby glukózy z necukrových zásob).

Ačkoli je syntéza bílkovin velice důležitá, prioritou číslo 1 pro lidské tělo je zajistit dostatečné množství energie pro zachování základních životních funkcí jako je krevní oběh, dýchání a trávení. Pokud má tělo nedostatek sacharidů a tuků z potravy, které tělo přijme, dochází k štěpení bílkovin jak přijatých z potravy, tak bílkovin nacházejících se v krevním oběhu, v játrech, ve svalech a dalších tělesných tkáních jen proto, aby byl zajištěn chod těchto základních životních funkcí [1].

Zdroje bílkovin

Zdrojem plnohotných bílkovin jsou především libové maso, mléko, mléčné výrobky a vejce. V případě rostlinných zdrojů plnohodnotných proteinů to jsou sojové boby, chia semínka, řasy spirulina, chlorella, pohanka.

Neplnohodnotné bílkoviny jsou především bílkoviny rostlinného původu. Hlavním zdrojem jsou obiloviny, zelenina, luštěniny, ovoce, brambory. Pro získání plnohodnotných bílkovin, aniž bychom museli konzumovat živočišné bílkoviny, je potřeba vhodně nakombinovat různé druhy rostlinných zdrojů bílkovin a to např. luštěniny a obiloviny (fazole+pečivo).

Bílkoviny

 

Co se týče bílkovin, je důležité brát v potaz stravitelnost (anglicky „net protein utilization“), jinými slovy bílkoviny ze sóji ≠bílkovinám z vajec. Každé bílkoviny mají navíc trochu jiné aminokyselinové spektrum. Jinými slovy poměr aminokyselin, kterými jsou tvořeny bílkoviny v sójových bobech, se liší od poměru aminokyselin tvořicích bílkoviny ve vejcích.

Co je důležité si zapamatovat?

Chápejte naše tělo jako dům a bílkoviny jako stavební materiál. Bílkoviny jsou něco jako cihly. Možná jste si mysleli, že pokud vaším cílem není budování svalové hmoty, tak není třeba bílkovin. Opak je však, jak jsme si zde vysvětlili, pravdou. Většina buněk lidského těla se neustále obnovuje, proto je potřeba mít dostatečný přísun bílkovin. U dospělého člověka je denní doporučená dávka bílkovin cca 0,8g na kg živé váhy. U sportovců by měl být příjem daleko vyšší (cca 1,5 – 2,5g/kg).

Poznámka

Zajímavý článek (blog) v angličtině na téma plnohodnotných bílkovin v rostlinných a živočišných zdrojích a některých šířicích se mýtů: http://eathropology.com/2013/04/08/broccoli-has-more-protein-than-steak-and-other-crap/

Zdroje:

[1] http://www.bodybuilding.com/fun/issa89.htm

[2] http://cs.wikipedia.org/wiki/Aminokyselina

[3] http://www.bodybuilding.com/fun/catamino.htm

 

 

 

Sdílejte radost...
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>